III. Emocionální aneb psychosociální příčina neurovývojových poruch

03.03.2022

Podíl psychosomatických příčin na vzniku neurovývojových poruch. Pod tímto podtextem jsem připravila sérii článků týkajících se tohoto tématu. Třetí ze série si můžete přečíst právě nyní a jmenuje se Emocionální aneb psychosociální příčina neurovývojových poruch. Dále potom budou navazovat: 

IV. Neurovývojové poruchy a emocionální paměť

V. Odstranění příčin neurovývojových poruch - příběh z praxe

Nové vědecké poznatky zjistily, že se na vzniku neurovývojových poruch ve velké míře podílejí negativní prožitky či traumata již z počátku našeho života - tj. od početí až po období vzniku vědomé paměti v období vzdoru. Tuto problematiku třicet let klinicky zkoumal a popsal i ve své poslední knize Primární terapie americký lékař Arthur Janow. Bohužel jsou však tyto informace a na jejich základě nově vzniklé terapeutické metody dosud v praxi málo doceněné a využívané.

Počátkem nového tisíciletí se začalo objevovat stále více dětí, které měly nejen poruchy učení, ale i problémy s chováním a s prožíváním. Částečně to vyřešilo odstranění zjištěných neuroanatomických příčin metodami DOV či PMC (např. deficit seriální funkce mozku - viz. exekutivní funkce) a také navození bilaterální činnost mozku.

V roce 2007 jsem se seznámila s jednou z verzí metody EFT (tj. Emotional Freedom Techniques), která patří do oblasti energetické psychologie. Cíleně se při ní aktivuje energetický systém těla prostřednictvím akupresurních bodů. Proč to je důležité, si vysvětlíme později. Většinu seminářů tehdy vedli zkušení angličtí lektoři. Účinnost EFT lze výrazně zefektivnit a zjednodušit dalšími metodami - Matrix Reimprinting (Karl Dawson, 2009) a Matrix Birth Reimprinting (Sharon King, 2010), kterou vytvořila zkušená anglická terapeutka EFT a bývalá porodní asistentka. Velkým přínosem pro mou praxi byl i seminář Jednoduché a provokativní EFT (2014), který vedli australští terapeuti EFT Steve Wells a psychiatr Dr. David Lake. Ten metodou EFT podporoval řešení problémů svých dětských i dospělých pacientů, tedy i dětí s ADHD. Mnoho z nich pak nemuselo být stimulováno užíváním psychofarmak.

Nedávno ukončený výzkum vedený Dr. Dawsonem Churchem (USA), prokázal, že metoda EFT může regulovat až 72 genů, že pomáhá zlepšit spojení mezi neurony a zvýšit neuroplasticitu mozku. Kromě jiného významně zvyšuje plodnost žen - tedy i přirozené početí dítěte. Právě u nás vychází kniha Realita zhmotněná myslí, ve které D. Church celý výzkum prezentuje.

Účinnost těchto metod potvrzují nově poznatky z epigenetiky, což je nové odvětví genetiky, na jejímž vzniku se podíleli především buněční biologové. Epigenetika popsala, jak prostředí, životní i sociální, ovlivňuje změnu funkčnosti genů (expresi) - a to dokonce až z 66 %! To znamená, že vrozený problém dítěte nemusí být dědičného původu a že jsou rodiče z velké části "genetickými inženýry" svého očekávaného dítěte.

Jedním ze šokujících objevů několika vědeckých týmů z počátku 21. století bylo zjištění, že psychický vývoj dítěte mohou ovlivňovat dokonce i emoce obou rodičů v době dozrávání spermií a vajíček - tedy před početím dítěte. Tento jev se nazývá genomický imprinting. Naše známá forenzní genetička a vysokoškolská profesorka Halina Šimková to vysvětluje takto:

"Příčinu mnoha poruch neuropsychologického rázu je nutné hledat na buněčné úrovni a tyto poruchy vznikají v těch nejranějších fázích vývoje, kdy se utvářejí nejrůznější struktury

morfologické, ale i funkční. Některé poruchy pak mohou určitě vznikat ještě dříve, už při tvorbě pohlavních buněk - to znamená, že člověk pak není ovlivněn jen tím, co se odehrálo během jeho vlastního vývoje, ale ještě předtím - v době tvorby pohlavních buněk jeho rodičů. Člověk je na buněčné úrovni ovlivněn už událostmi během těhotenství své babičky. Tedy: já jsem z vajíčka své maminky, které vzniklo z její zárodečné linie, která se založila v době, kdy byla moje maminka několikatýdenním embryem v děloze své matky, tzn. mojí babičky." (Emmerlingová, 2020).

To vysvětluje, proč mívají jedinci narození z nechtěných těhotenství, nově i z umělého oplodnění, z udržovaného těhotenství, po odběru plodové vody a následkem dalších stresů matky v těhotenství různé psychické problémy a proč je potřeba pracovat také s emocemi matky z tohoto období. Nakonec následky nechtěného těhotenství pro psychický vývoj dítěte prokázal již v druhé polovině minulého století světově známý výzkum týmu profesora Matějčka. Nové důkazy na toto téma přinesl i výzkum realizovaný a ukončený v roce 2017 ve Výzkumném ústavu Ceitec při Masarykově Univerzitě v Brně. Tým vedený neurovědkyní Klárou Marečkovou pomocí ověřených anamnestických údajů a magnetické rezonance (MRi) prokázal, že prenatální stres způsobuje snížený objem šedé hmoty v některých oblastech prefrontální části mozku a že tito jedinci trpí v mladé dospělosti výkyvy nálad, depresemi a jinými psychickými problémy. V roce 2018 byly závěry výzkumu uveřejněny v prestižním vědeckém časopise Science. Kolik účastníků tohoto výzkumu trpělo ADHD či emocionálními obtížemi v dětství, bohužel sledováno nebylo.

Autor:  Mgr. Stanislava Emmerlingová