Podíl psychosomatických příčin na vzniku neurovývojových poruch. Pod tímto podtextem jsem připravila sérii článků týkajících se tohoto tématu.
Poslední ze série si můžete přečíst právě nyní a jmenuje se
Odstranění příčin neurovývojových poruch – příběh z praxe.
Závěrem budu prezentovat účinnost kombinace výše uvedených metod využitých v praxi kazuistikou, která je doplněna zkušeností lékařky – matky dítěte. Ta mě požádala před několika lety o pomoc při řešení problémů se svou tehdy jedenáctiletou dcerou, která měla poruchu opozičního vzdoru, problémy s pamětí v posloupnosti, s organizací práce, s koordinaci pohybů, odpor k plnění povinností a také problematický vztah s vrstevníky. Po odstranění uvedených obtíží byla přijata na víceleté gymnázium, kde úspěšně studuje.
Tehdy již zoufalá matka mi napsala: „Já už se chytám každého stébla, musím říct, že za těch 11 let mám už práh snášenlivosti a porozumění pro Zuzku hodně nízký. Rodinnou pohodu víceméně neznám, někdy jsem z domova unavená více než z práce… Zuzka tím trpí taky, ale jak z toho ven? Jsem z toho dost nešťastná a jsem ochotná zabojovat, abych to změnila.“
V anamnestických údajích jsme společně s matkou objevily tyto rizikové faktory:
- Obrácená poloha plodu před porodem, v 36. týdnu těhotenství proveden úspěšně obrat plodu zevními hmaty.
- Obavy matky, jak zvládne porod vzhledem k její vrozené vadě kyčlí.
- Vyvolaný porod na základě abnormálních srdečních ozvů.
- Protrahovaný porod s abnormní rotací plodu.
- Hned po porodu zjištěna vrozená luxace kyčle na dědičné bázi.
- Omezený pohybový vývoj fixací náplastí a speciálními plenkovými kalhotkami.
- Nerovnoměrný pohybový vývoj téměř bez plazení a jen přitahováním rukama bez zapojení nohou (viz. unilateralita + ATŠR)
- Téměř nelezla a hned vstávala (viz. vznik seriálního deficitu).
- Chůze po vnitřní straně chodidel – řešeno úspěšně Vojtovou metodou, od té doby občasná rehabilitace vzhledem k tendenci vbočování jedné nohy při chůzi – dívka je ortopedicky sledována pro jiný úhel kloubu v usazení kyčle.
Vyšetřením byly mou spolupracující kolegyní z Moravy u dívenky zjištěny dva deficity – unilaterální činnost mozku a deficit v serialitě, které byly odstraněny pomocí metody DOV a křížovým programováním po propojení hemisfér (lze ověřit svalovým testem). Emocionální problémy byly řešeny metodou EFT zaměřenou především na práci s ranými traumaty a podpořeny na základě testu EAV českými bioinformačními přírodními produkty (Korolen, Stimaral, Vitamarin).
Matka dívenky zhodnotila výsledek terapií takto:
„S problémy v učení a povinnostmi do školy bylo zlepšení velmi pomalé a plynulé, ale nyní po 3 měsících je ohromující!!! Zuzka je nyní schopná se sama něco naučit, dost často to udělá i bez ponoukání, a přijde se za námi nechat „vyzkoušet“. Dříve jsme jí to museli stále připomínat, učení odkládala, povinnosti odmítala. Nyní je chystání do školy skoro bez potíží… Každopádně závěrem je efekt celé terapie výborný a po tak dlouhém trápení až neuvěřitelný! A přitom je vše tak jednoduché! Nechápu, že se o tom vůbec nemluví, že to vše nepatří do běžné praxe každého psychologa!? Snad Vám všechny tyto informace o našich zkušenostech poslouží dál ve Vaší práci. Velmi za ni děkuji“. (Výpis z korespondence z dubna 2017 uveřejněný v knize Vidím to jinak, v kapitole Taky to nechápu, paní doktorko…).
Na další konzultaci po třech měsících tréninku byly ještě „vymazány“ z podvědomé paměti dívenky negativní zážitky, které se týkaly emocionálních následků z období omezeného pohybu, rehabilitace v raném období a také pozdějších dětských křivd vzniklých následkem důsledné rodinné výchovy z doby, ve které ještě rodiče dívenky, oba lékaři, neznali příčinu jejích obtíží.
V tomto článku jsem se snažila nastínit, proč dětí s neurovývojovými poruchami přibývá a také upozornit, že mnoha vývojovým problémům můžeme předejít a pokud se objeví, tak je odstranit či alespoň zmírnit. Potřebujeme k tomu však metody, které pracují komplexně a cíleně s příčinami problémů – a také spolupracující rodiče i pedagogy.
V závěru mé knihy Vidím to jinak – skryté příčiny ADHD, dalších poruch chování a učení, kterou jsem dokončila během první vlny Covidové pandemie v roce 2020, jsem napsala:
„Nastalo období, ve kterém bude nutné více šetřit a také efektivněji využívat státní peníze. Třeba tato nepříjemná situace podpoří rychlejší zavedení nových poznatků a efektivních metod do našeho školství i zdravotnictví. Pokud tomu tato kniha aspoň trochu přispěje, splní i v tomto směru můj záměr…“ (Emmerlingová, 2020).
Stále optimisticky věřím, že tato změna přijde.
Autor: Mgr. Stanislava Emmerlingová